<TEI xmlns="http://www.tei-c.org/ns/1.0">
  <teiHeader>
    <fileDesc>
      <titleStmt>
        <title>LYCOPHRON</title>
        <author>Alexandra</author>
        <respStmt>
          <name>Chiara Telesca</name>
          <resp>transcription by</resp>
        </respStmt>
        <respStmt>
          <resp>main editor</resp>
          <name>Fulvio Delle Donne</name>
        </respStmt>
      </titleStmt>
      <publicationStmt>
        <publisher>BUP - Basilicata University Press</publisher>
        <pubPlace>Potenza</pubPlace>
        <date>2026</date>
        <availability>
          <licence target="http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/">Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International (CC BY-NC-SA 4.0)</licence>
        </availability>
      </publicationStmt>
      <sourceDesc>
        <listBibl>
          <bibl type="edition">1) Ad editionem Licofrone, Alessandra, a cura di M. Fusillo, A. Hurst, G. Paduano, Guerini e Associati, Milano 1991, p. 97</bibl>
          <bibl type="edition">2) Ad editionem P. L. M. Leone, Scholia vetera et paraphrases in Lycophronis Alexandram, Galatina: Congedo, 2002</bibl>
          <bibl type="edition">3) Ad editionem E. Scheer, Lycophronis Alexandra, vol. 2, Berlin: Weidmann, 1958, p. 205, 23</bibl>
          <bibl type="edition">4) Ad editionem Licofrone, Alessandra, a cura di M. Fusillo, A. Hurst, G. Paduano, Guerini e Associati, Milano 1991, p. 116</bibl>
          <bibl type="edition">5) Ad editionem E. Scheer, Lycophronis Alexandra, vol. 2, Berlin: Weidmann, 1958, p. 293, 1</bibl>
          <bibl type="edition">6) Ad editionem Licofrone, Alessandra, a cura di M. Fusillo, A. Hurst, G. Paduano, Guerini e Associati, Milano 1991, p. 121</bibl>
          <bibl type="edition">7) Ad editionem Licofrone, Alessandra, a cura di M. Fusillo, A. Hurst, G. Paduano, Guerini e Associati, Milano 1991, p. 126</bibl>
          <bibl type="edition">8) Ad editionem E. Scheer, Lycophronis Alexandra, vol. 2, Berlin: Weidmann, 1958, p. 322, 20</bibl>
          <bibl type="edition">9) Ad editionem E. Scheer, Lycophronis Alexandra, vol. 2, Berlin: Weidmann, 1958, p. 334, 24</bibl>
          <bibl type="bibliography">6) F.MEO – G.ZUCHTRIEGEL (eds.), SIRIS HERAKLEIA POLYCHORON. Città e campagna tra antichità e medioevo, Atti del Convegno, Policoro, 12 luglio 2013, Siris 14, 2014</bibl>
          <bibl type="bibliography">6) E.GRECO – M.BATS (eds.), Siritide e Metapontino. Storie di due territori coloniali, Atti dell’Incontro di Studio, Policoro, 31 ottobre – 2 novembre 1991, Napoli 1998</bibl>
          <bibl type="primary-source" />
          <bibl type="source-register" />
          <bibl type="tradition" />
          <bibl type="main_source" />
        </listBibl>
        <msDesc>
          <msIdentifier>
            <idno>18_Source</idno>
          </msIdentifier>
          <msContents>
            <summary>
              <p>Lorem ipsum dolor sit amet</p>
              <span type="notes" />
            </summary>
          </msContents>
          <physDesc>
            <objectDesc form="modern_print">
              <p>Lorem ipsum dolor sit amet</p>
            </objectDesc>
          </physDesc>
        </msDesc>
      </sourceDesc>
    </fileDesc>
    <profileDesc>
      <langUsage>
        <language ident="grc">Ancient Greek</language>
      </langUsage>
      <textClass>
        <keywords>
          <term type="function" />
          <term type="form">poetry</term>
          <term type="genre" />
          <term type="source">literary</term>
        </keywords>
      </textClass>
    </profileDesc>
    
  </teiHeader>
  <text>
    <body>
      <docDate>
        <date>320 a.C.</date>
      </docDate>
      <div type="text">
        <p>1)592-593.
                    
                    
  Ὅ δ᾽ ᾿Αργύριππα Δαυνίων παγκληρίαν
  παρ᾽ Αὐσονίτην Φυλαμὸν δωμήσεται.</p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="text">
        <p>
          1)Traduzione.
                    
                    
  un altro fonderà Argirippa, colonia
  dei
          <persName key="Dauni" ref="https://www.wikidata.org/wiki/Q1172997">Dauni</persName>
          Dauni presso il fiume italico Filamo.
        </p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="text">
        <p>2)Schol. ad v. 592. Diomede in aiuto del re Dauno. 
                    ᾤχετο εἰς Ἰταλίαν εἰς τὸ Δαύνιον ἔθνος ἐν βαρβάροις, ὧν ἐβασίλευε Δαῦνος, ὅστις πολιορκούμενος ἐδεήθη Διομήδους βοηθῆσαι αὐτῷ, ὑποσχόμενος αὐτῷ δώσειν τῆς γῆς μέρος. ὁ δὲ βοηθήσας καὶ τὴν νίκην παρασχὼν Δαυνίοις, ἔκτισε πόλιν, ἥντινα Ἵππιον Ἄργος ἐκάλεσεν.</p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="text">
        <p>3)Schol. ad v. 602. Abitanti dell'Apulia. 
                    κεῖται δὲ ἡ Διομήδεια νῆσος περὶ τὸν Ἰόνιον κόλπον καὶ τὸν Ἀδρίαν. οἱ γὰρ Ἰάπυγες καὶ Ἄπουλοι περὶ τὸν Ἰόνιον κόλπον οἰκοῦσιν. Ἀπούλων δὲ ἔθνη κατὰ τὸν Δίωνα (I 219 Bo.) Πευκέντιοι, Πεδίκουλοι, Δαύνιοι, Ταραντῖνοι καὶ Κάναι. Διομήδους πεδίον ἐστὶ περὶ τὴν Ἀπουλίαν τῶν Δαυνίων. ἡ δὲ Μεσσαπυγία καὶ Ἰαπυγία ἐκλήθη ὕστερον Σαλεντία, εἶτα Καλαβρία ἐκλήθη.</p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="text">
        <p>4)910-912. Filottete a Crimisa sull'Esauro.
                    
                    
  Τὸν Αἰσάρου τε ῥεῖϑρα καὶ βραχύπτολις
  Οἰνωτρίας γῆς κεγχρίνῃ βεβρωμένον
  Κρίμισα φιτροῦ δέξεται μιαιφόνον.</p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="text">
        <p>
          4)Traduzione.
                    
                    
  Le correnti dell'Esaro e
          <placeName key="Crimisa" ref="https://www.wikidata.org/wiki/Q1172997">Crimisa,</placeName>
          piccola
  città Enotria, accoglieranno la vittima
  della vipera, lo spegnitore della fatela fiaccola.
        </p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="text">
        <p>5)Schol. ad v. 911. Filottete nel paese degli Enotri. 
                    Τὸν δ᾽ Αἰσάρου: Αἴσαρος ποταμὸς Κρότωνος Κρίμισσα δὲ πόλις μικρᾷ ἐν ᾿Ιταλίᾳ ἐν ἢ Φιλοκτήτης μετὰ τὴν ἅλωσιν τοῦ ᾽Ιλίου ᾧκησεν Οἰνώτριον ἔϑνος ᾿Ιταλίας ὅπου Φίλοκτήτης ὁ τοξότης ᾧκησεν ἀπὸ Τροίας  〈ἐλθών〉.</p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="text">
        <p>6)978-987. Siris in Chonia. 
                    
                    
  Πολλοὶ δὲ Σῖριν ἀμφὶ καὶ Λευτερνίαν
  ἄρουραν οἰκήσουσιν, ...
  ῥείϑροισιν ὠκὺς ἔνϑα μύρεται Σίνις
  ἄρδων βαϑεῖαν Χωνίας παγκχληρίαν.</p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="text">
        <p>
          6)Traduzione.
                    
                    
  Molti abiteranno
          <placeName key="Siri" ref="https://www.wikidata.org/wiki/Q27058227">Siri</placeName>
          e i campi di Leutarnia
  ... là dove scorrono 
  le veloci correnti del Sinis, bagnando
  la ricca pianura di Conia.
        </p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="text">
        <p>7)1083-1086. Pelasgi nel territorio dei Lucani. 
                    
                    
  Οἵ δ᾽ αὖ Πελασγῶν ἀμφὶ Μέμβλητος ῥοὰς
  νῆσόν τε Κερνεᾶτιν ἐχπεπλωκότες
  ὑπὲρ πόρον Τυρσηνὸν ἐν Λαμητίαις
  δίναισιν οἰκήσουσι Λευκανῶν πλάκας.</p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="text">
        <p>7)Traduzione.
                    
                    
  Altri navigheranno fino alle correnti
  del Memblete, fiume pelasgo, e all'isola Cerneate
  oltre lo stretto tirrenico, sulle acque
  Lamezie, e occuperanno il territorio lucano.</p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="text">
        <p>8)Schol. ad v. 1050. Tomba di Podalirio presso i Daunii. 
                    δοραῖς δὲ μήλων: εἰώϑασιν οἱ Δαύνιοι ἤτοι οἱ Καλαβροὶ ἐν μηλωταῖς χαϑεύδειν ἐν τῷ τάφῳ τοῦ Ποδαλειρίου καὶ καϑ' ὕπνους λαμβάνειν χρησμοὺς ἐξ αὐτοῦ, εἰώϑασι δὲ καὶ ἐν τῷ πλησίον ποταμῷ ᾿Αλϑαίνῳ ἀπολούεσϑαι καὶ αὐτοὶ καὶ τὰ ϑρέμματα αὐτῶν χαὶ ἐπικαλεῖσϑαι τὸν Ποδαλείριον καὶ ὑγιάζεσθαι, ὅϑεν καὶ ὁ ποταμὸς ἔσχε τὴν ὀνομοσίαν.</p>
        <span type="notes" />
      </div>
      <div type="book">
        <p>9)Schol. ad v. 1137. Incantesimi delle donne di Daunia. 
                    ἐρινύων ἐσθῆτα... αἱ τῶν Δαυνίων γυναῖκες μέλαιναν ἐσθῆτα φοροῦσι καὶ τὰς ὄψεις βάπτονται. Πεπαμμέναι ϑρόνοις τοῖς βάπτροις· τὰ γὰρ βάμματα φάρμακικά</p>
        <span type="notes" />
      </div>
    </body>
  </text>
</TEI>